články #článek
Z kinematografie do audiovize. Co přinese transformace Státního fondu?
18. prosince podepsal prezident republiky novelu zákona o audiovizi, která nabyla účinnosti 1. 1. 2025. a která přinese několik podstatných změn pro audiovizuální průmysl v České republice. Státní fond kinematografie se transformuje ve Státní fond audiovize. Už tedy nebude rozhodovat pouze o podpoře kinematografických děl, ale jeho působnost se rozšíří na small screen obsah a videohry. Také se změní jeho vnitřní struktura a metody hodnocení projektů žádajících o podporu. Dále novela upravuje výši audiovizuálních poplatků, jež tvoří část příjmů fondu, a nově se mezi poplatníky zařadí i VOD platformy (streamovací služby), které nemají sídlo v ČR. A v neposlední řadě upravuje i výši filmových pobídek. Co tohle všechno konkrétně znamená a jakým způsobem novela případně ovlivní filmové tvůrce a žadatele o podporu?
Struktura fondu
Státní fond kinematografie (a jeho nový pokračovatel, Státní fond audiovize) je právnickou osobou, oprávněnou hospodařit s finančními prostředky státu. Jeho nadřízeným orgánem je Ministerstvo kultury. Úlohou Fondu je přijímat audiovizuální poplatky a státní dotace, přerozdělit je a různými způsoby tyto finanční prostředky vracet nazpět do audiovize. Jedním z takových způsobů je podpora pomocí výzev. Doposud Fond fungoval tak, že o jednotlivých výzvách rozhodovala jedna rada - ať už se jednalo o výzvu zaměřenou na animovaný film, dokument, nebo o výzvu cílenou na podporu festivalů. To se v novém Fondu změní - novela definuje 4 kategorie, tzv. „pilíře“:
1. podpora kinematografie
2. podpora televizních děl
3. podpora animovaných audiovizuálních děl a videoher
4. podpora infrastruktury audiovize1
Každý z těchto pilířů bude mít vlastní pětičlennou radu, která bude rozhodovat o podpoře projektů. Členy těchto rad vybere ministr kultury z lidí nominovaných profesními organizacemi (odborné právnické osoby působící v oblasti audiovize nejméně 3 roky). V praxi to znamená, že jednotlivé oborové organizace s právní subjektivitou - např. asociace jako APA, ARAS, ASAF, ale i střední a vysoké školy zaměřené na film - mohou dodat svůj seznam kandidátů.
Novela také klade důraz na analytickou a výzkumnou činnost. Fond by měl mapovat podmínky a prostředí audiovize a reagovat na sesbíraná data a poznatky při tvorbě nových koncepcí.
Hodnotitel is the new expert
Co se týče poskytování podpory pomocí výzev, dojde ještě k jedné komplexní změně. Dosud byly přihlášené projekty posuzovány experty. Těch bylo (v roce 2024) celkem 100 a byli rozděleni do několika kategorií podle svých zaměření (experti na vývoj, výrobu, atd.). K jednotlivým projektům byli přiřazeni losováním a jejich úkolem bylo vypracovat obsahovou a ekonomickou analýzu, na základě kterých Rada rozhodla o udělení podpory (tyto analýzy však nebyly pro radu závazné).
V novém Fondu budou experti nazýváni hodnotitelé. Podobně jako členové rady, budou nominováni profesními organizacemi. Nebudou už přiřazování náhodně k jednotlivým projektům - rada místo toho vybere minimálně 3 hodnotitele, kteří budou posuzovat všechny projekty v rámci jedné výzvy. Pro další výzvu rada vybere další skupinu.
Hodnotitelé už také nebudou vypracovávat obsahové a ekonomické analýzy, ale budou hodnotit projekty tzv. „tvůrčím a realizačním testem“. Tento test by se měl teoreticky zaobírat krom ekonomických a tvůrčích kritérií i kritérii dalšími, která se týkají např. rovných příležitostí, environmentální udržitelnosti a sociálních dopadů projektu. Je ale nutno podotknout, že novela nestanovuje, jak by posuzování těchto kritérií mělo vypadat, a která kritéria mají mít jakou váhu - to stanovuje až statut Fondu.
Neříkej hop, dokud není statut Fondu
Statut Fondu je podzákonný právní předpis, který upravuje podrobnosti o činnosti, organizaci a hospodaření Fondu. Zjednodušeně řečeno, teprve ve statutu se některé změny z novely propíší do praxe. Jeho znění tedy bude důležité - např. v otázkách udržitelnosti, rovných příležitostí a sociálních dopadů bude zásadní, jak velký prostor jim bude ve statutu věnován a jakým způsobem budou tyto otázky pojaty.
Návrh statutu Fondu předkládá ředitel Fondu ministru kultury po projednání s výborem a schválení představenstvem2 (vnitřní orgány fondu). Statut Fondu schvaluje vláda. Na znění statutu Fondu se pracuje již teď, i když jeho finální znění určené ke schválení „půjde ven“ až s novým Fondem audiovize.
Změny ve financování Fondu
Jak bylo řečeno výše, Fond je financován státními dotacemi a tzv. parafiskálními poplatky. Výše vybraných poplatků pak ovlivňuje výši státní dotace, která má být nově minimálně šestinásobkem toho, co se vybralo na poplatcích.
Parafiskální poplatky jsou stanovené procentem z výdělku, ve starém znění zákona následovně: 1% přichází od provozovatelů kin, 0,5% z tržeb VOD platforem, 1% z příjmů z převzatého televizního vysílání a 2% z příjmu z vysílání reklam. Novela tato procenta upravuje a sjednocuje na 2%. Kinaři, streamovací služby, a televize budou tedy nově odvádět procentuálně stejně, jako se doposud odvádělo za příjem z reklam (u těch se procento nenavyšuje).
Další velmi podstatnou novinkou je, že nově mají povinnost odvádět poplatky i VOD platformy, které nemají sídlo v ČR - Netflix, Disney+, atd. VOD platformy obecně také budou moci snížit „svůj“ poplatek až o 1%, pokud se danou částku rozhodnou vložit do tzv. přímé investice. Tou se rozumí buď nákup práv k užití nebo investice do výroby českého audiovizuálního díla (či výroby různých jazykových verzí). Jde tedy o vytvoření výhody pro VOD platformy, které se rozhodnou investovat do české audiovize a tím pádem další formu podpory.
Výše filmových pobídek
Filmové pobídky jsou další formou podpory audiovizuálního průmyslu. Mají za úkol zatraktivnit ČR pro zahraniční i tuzemské produkce tím, že stát těmto produkcím po dokončení natáčení vrátí procento uznatelných nákladů. Nejde ovšem o dotaci, ale o investici - stát předpokládá, že běžné natáčení přinese do státní kasy nemalé finanční prostředky ze zdanění toho, co produkce na území ČR utratí za služby a zboží. Doposud byla výše pobídek 20%, novela přináší zvýšení na 25% v případě hraných a dokumentárních filmů a seriálů, a 35% v případě animovaných filmů a seriálů a digitálních produkcí. To je pro českou animaci výtečná zpráva - takto vysoké pobídky mohou zatraktivnit českou animační scénu pro zahraniční produkce.
Závěr
Novela zákona o audiovizi přináší pro českou animaci a audiovizi obecně mnoho dobrého. Nová struktura fondu, zvýšení filmových pobídek a zahrnutí zahraničních VOD mezi poplatníky parafiskálních poplatků jsou změny, které reagují na současný vývoj v audiovizuálním průmyslu a na jeho potřeby. Kritické hlasy se však nechávají slyšet, zda některé změny nepřicházejí příliš pozdě - například sousední Polsko zavedlo „zdanění“ zahraničních VOD už v roce 2020 (Evropská komise to totiž umožňuje již od roku 2018).3
Co se týče fungování fondu, bude pravděpodobně ještě chvíli trvat, než se některé body z novely uvedou do praxe. Aktuálně jsou vyhlášeny výzvy na podávání návrhů členů všech orgánů. Teprve potom bude schválen statut Fondu, který stanoví podrobnosti o jeho fungování.
Zavedení samostatného pilíře pro animaci a videohry bude znamenat, že o příslušných projektech budou rozhodovat lidé z oboru, lidé zabývající se animací. To je veskrze dobrá zpráva, nicméně tím, že rada bude mít méně členů - a tím, že všechny projekty ve výzvě bude posuzovat menší skupina hodnotitelů - bude o to více záležet na jejich kompetenci a osobní zodpovědnosti.
1 Infrastrukturou audiovize se rozumí: distribuce kinematografického díla; projekt v oblasti technického rozvoje a inovace audiovize, propagace audiovize; publikační činnost v oblasti kinematografie a činnost v oblasti filmové vědy; zachování a zpřístupňování národního filmového dědictví; vzdělávání a výchova v oblasti kinematografie; festival, konference a přehlídka v oblasti kinematografie; ochrana práv k audiovizuálním dílům a jejich záznamům.
2 Představenstvo je nově vzniklý orgán, jež bude mít 15 členů - 4 předsedové rad fondu, 1 člen za ministerstvo kultury, 1 člen na návrh ministra financí, 7 členů z řad poplatníků a plátců audiovizuálních poplatků, 1 člen na návrh vysokých škol a 1 člen na návrh profesních organizací. Tento mix slibuje větší propojení jednotlivých oblastí audiovize.
3 Havránková, A. Novela zákona o audiovizi: Přináší podporu pro televizní tvorbu i gaming. Online. In: Epravo.cz. 2024.
Zdroje a další čtení a poslouchání:
Našli jste v textu nesrovnalost? Dejte nám prosím vědět na info@f-a-t.cz.