Africká animace - co si vlastně pod tímto pojmem představit? Jaká je její historie a jaká je její podoba dnes? O tom v rozhovoru promluvil teoretik, pedagog a režisér Mohamed Ghazala, který je rovněž porotcem na festivalu Anifilm 2024. V textu pojmenovává klíčové momenty i zmiňuje zásadní filmy. A jak do toho všeho vlastně zapadá Disneyho Lví král? Rozhovor přinášíme v angličtině i českém překladu. 

Ráda bych začala zdánlivě jednoduchou, ale ve skutečnosti komplexní otázkou: Co vlastně je africká animace?

Přínosu Afriky v oblasti animace si mnoho lidí není vědomo, podobně jako často ani neví o existenci Mish Mish Effendiho (Mish Mish Effendi), afrického protějšku Disneyho Mickey Mouse, který vznikl už ve 30. letech 20. století.

Definovat africkou animaci je opravdu složité, protože to zahrnuje faktory jako místo vzniku filmu, státní příslušnost tvůrce, zdroje financování a cílové publikum. Některé definice zahrnují i díla vytvořená neafričany, ale na africkém kontinentu. Například americký film The Artist’s Dream od Harolda Shawa z roku 1915 je považovaný za první vyrobený animovaný film v Africe.

Postava Mish Mish Effendiho, vytvořená běloruskými bratry Frenkelovými s částečným financováním egyptské vlády během druhé světové války, celou definici ještě více komplikuje. Někteří historikové tvrdí, že africkou animaci by měla představovat díla tvůrců narozených v Africe, bez ohledu na jejich etnický původ, a za první africké animátory tak považují bratry Moheebovy s filmem The White Line z roku 1962. Mezi další důležitá raná díla patří snímek Aouré od Moustaphy Alassaneho a The Feast of the Tree od Mohameda Arama, oba z roku 1963.

Giannalberto Bendazzi navrhuje, že historické narativy se mohou vyvíjet – začátky africké animace by se tedy mohly datovat už od 30. let a to díky bratrům Frenkelovým. Nakonec většina historiků shoduje na tom, že dějiny filmu formuje právě více možných pohledů.
 

Africká animace slaví 90 let – co je považováno za její začátek?

Počátky africké animace sahají téměř 90 let zpět do Egypta, kde bratři Frenkelovi – běloruští tesaři, kteří emigrovali za prací a svobodou – položili základy tohoto odvětví. Navzdory problémům s financováním a vybavením vytvořili první africký animovaný film Marco, the Monkey v roce 1935. Narozdíl od jejich druhého filmu In Vain z roku 1936, se ale tento dvouminutový snímek nedochoval.

V průběhu let přispěli k rozvoji animace v Africe mnozí jednotlivci, například Mustafa Alassane z Nigeru, bratři Moheebovi a Ihab Shaker z Egypta, Mohamed Aram z Alžírska a William Kentridge z Jižní Afriky. Tyto snahy ale často zůstaly izolované a nevytvořily provázaný animační průmysl, jako je tomu například u japonského anime nebo amerických kreslených filmů.

Čím je africká animace dnes?

Ekonomické problémy v Africe ztěžují rozvoj prosperujícího animačního průmyslu, jelikož produkce kvalitní animace vyžaduje značné zdroje a spolupráci. Na druhou stranu od nástupu internetu v novém tisíciletí sledujeme vznik výjimečných děl a mnoho úspěšných příběhů z různých částí kontinentu.

V posledních letech se africká animace proměnila v živoucí a rostoucí průmysl. Díky technologickému pokroku a vášni talentovaných umělců si získává uznání a oslovuje publikum jak na místní, tak mezinárodní úrovni. Stále častěji se také otevírá spolupráci se zahraničními produkcemi.

Jaká témata dnes v africké animaci rezonují a proč? Proměnila se v průběhu času?

Pojem africká animace zahrnuje řadu hledisek, zejména pokud jde o to, co se považuje za „africké“ z hlediska animačních technik. Například Jock of the Bushveld (2011) vypráví jedinečný africký příběh situovaný ve specifickém historickém, kulturním a literárním kontextu. Zambezia (2012) zase obsahuje symboliku, jako jsou zvířata a krajina typické pro Afriku. I když tyto příklady představují africkou produkci, otázkou zůstává, zda lze určitý výtvarný styl označit jako „africký“.

V severní Africe se komerční televizní seriály často soustředí na tradiční, sociální nebo náboženská témata a využívají lokální humor i témata.

Jak bychom měli vnímat africkou animaci v globálním kontextu? Přijímá zahraniční vlivy a ovlivňuje světovou animaci?

Příběh za jedním z nejslavnějších filmů studia Disney – Lvím králem, je fascinující cestou kreativity a objevování. Umělecký tým, který na filmu pracoval, strávil půl roku v keňské džungli, kde skicoval zvířata a krajinu, aby v animaci byla zachycena podstata Afriky. 

Původně nesl film název King of the Jungle, ale byl přejmenován na Lvího krále, a to když tvůrci zjistili, že prostředí filmu lépe odpovídá rozlehlé a otevřené africké savaně s jejím jedinečným ekosystémem a divokou přírodou.

Film Lví král, uvedený v roce 1994, je často považován za klíčový počin období tzv. Disney renesance – to se vyznačovalo oživením výroby animovaných filmů kombinujících vyprávění příběhů s hudbu a novátorská výtvarná řešení. Dopad tohoto filmu na populární kulturu je mimořádný – oslovil diváky po celém světě a přinesl nadčasová témata identity, přátelství a koloběhu života. Tento příklad ukazuje, jak silným zdrojem inspirace dokáže Afrika být pro poutavé příběhy a výjimečné filmy, jako je právě Lví král, a jak bohaté dědictví a rozmanitou krajinu tento kontinent nabízí.

Je africká animace otevřená koprodukcím?

Vzrůstající počet animačních studií v Africe je významným trendem – téměř třetina koprodukčních projektů pak pochází přímo z afrických studií. Mezi známé tituly patří Drumland od Amy Adi-Dako, Mia Moké od Jérémieho a Juliena Becquerových, The Prey od Esmaila Zalata nebo Troll Girl od Kay Carmichaelové. Tyto projekty pocházejí ze studií z Ghany, Senegalu, Kamerunu, Egypta či Jižní Afriky.

Významným milníkem je i antologická série Kizazi Moto: Generation Fire na Disney+, která se soustředí na africký futurismus a představuje díla různých afrických studií napříč kontinentem.

Tíhne africká animace k určitým animačním technikám?

V počátcích africké animace se její průkopníci silně opírali o tradiční techniky, jako byla ruční kresba jednotlivých snímků a jejich snímání políčko po políčku. Také sem patřila stop-motion animace. Tento časově náročný proces položil základy vyprávění prostřednictvím techniky animace v Africe.

S technologickým pokrokem se díky nástupu digitálních médií zásadně proměnilo i prostředí animace. Mnozí animátoři začali přecházet na "bezpapírovou" tvorbu, opustili fyzické materiály a začali využívat počítače jako primární nástroj. Dnes jsou tito digitální umělci schopni vytvářet širokou škálu animovaného obsahu – od 2D animací přes propracované 3D návrhy až po interaktivní hry. Tento posun nejen zvyšuje efektivitu, ale také umožňuje širší spolupráci mezi umělci z různých regionů, čímž se rovněž rozšiřují kreativní možnosti africké animace.

Věnujete se také animaci v arabském světě — co můžete říci o té?

Historie animace v Africe a arabském světě má mnoho společného, protože nejméně polovina arabských zemí leží v Africe a Egypt je jejich centrem. Výročí 90 let se tak týká africké, arabské i egyptské animace.

Výzvy, kterým čelí animátoři v obou regionech, jsou často podobné – zejména kvůli srovnatelným ekonomickým podmínkám. Ve své akademické práci se snažím mapovat historii animace v obou regionech a hledat skryté poklady v podobě konkrétních animovaných filmů.

Na svých cestách po Africe i téměř všech arabských zemích jsem potkal mnoho talentovaných animátorů, kteří váhali s veřejnou prezentací své tvorby nebo zasláním filmů na festivaly. To mě motivovalo k tomu, abych podpořil jejich sebevědomí a pomohl jim dostat se do povědomí festivalů a širšího publika.

Jste první, kdo realizoval výzkum africké a arabské animace v tak širokém rozsahu? Z jakých zdrojů jste čerpal?

Nejsem první, ale možná jsem v tomto ohledu mezinárodně nejaktivnější. Mým hlavním zdrojem je vždy konkrétní africký animátor, jeho rodina nebo blízcí přátelé.

Říkáte o sobě, že jste filmař, který vyučuje. Jak byste se popsal? Jste spíše teoretizující praktik, nebo praktikující teoretik? Jak se u vás teorie a praxe vzájemně ovlivňují?

Sokrates jednou řekl: „Nemohu nikoho nic naučit, mohu ho jen přimět přemýšlet.“ Jako pedagog se snažím se zanícením vytvářet poutavé a podnětné vzdělávací prostředí, které studujícím pomáhá dosahovat jejich animačních cílů. Domnívám se, že každý student si zaslouží kvalitní vzdělávání, které mu umožní stát se platným členem společnosti.

Zastávám celostní a flexibilní přístup, protože chápu, že žádná metoda není vhodná pro každého. Klíčem k inkluzivnímu a efektivnímu vzdělávání je porozumění rozmanitosti studentů – jejich kulturnímu zázemí a schopnostem.

Používám různé výukové strategie zaměřené na aktivní zapojení studujících, komunikaci, spolupráci, řešení problémů a to s využitím širokých technologických možností.

Jaké možnosti nabízí univerzita, na které působíte?

Od roku 2013 má Škola filmových umění na Effat University v Saúdské Arábii první specializovaný výukový program animace v zemi. Curriculum je založené na programu z USC (University of Southern California).

Postupně jsme jej upravili a proměnili tak, aby lépe odpovídal kulturním a vzdělávacím potřebám našich studentů, a umožnil jim získat silný vědomostní základ jak v technických, tak uměleckých aspektech animace. Závazek k vysoké kvalitě vzdělávání nám pomohl vychovat novou generaci talentovaných animátorů, kteří jsou dobře připraveni k tomu být součástí rozvíjejícího se kreativního průmyslu v regionu.

Jaké vzdělávací příležitosti v oblasti animace existují v afrických zemích?

V současnosti existuje jen omezený počet akademických institucí nabízejících studium animace a to v několika afrických státech. I když tyto programy samozřejmě přispívají k rozvoji, nejsou dostačující. K růstu africké animace je třeba více vzdělávacích příležitostí – odborné tréninky, workshopy a spolupráce s profesionály z oboru. To by nejen podpořilo místní talenty, ale také posílilo mezinárodní spolupráci a tím tak zastoupení africké animace ve světovém měřítku.

Jste také viceprezidentem ASIFA. Můžete přiblížit aktuální činnost této asociace?

ASIFA (Mezinárodní asociace animovaného filmu) je největší animační síť na světě od svého založení v roce 1960. Sdružuje členy z mnoha zemí a podporuje spolupráci, uznání a kreativitu v oblasti animace.

Letos slaví 65. výročí, při kterém se ohlíží za svou bohatou historií a přínosem animační komunitě. Nadále podporuje kreativitu a inovace v neustále se vyvíjejícím odvětví. Akce a události pořádané k tomuto jubileu mají za cíl spojit animátory, filmaře i nadšence, aby společně uctili minulost a inspirovali budoucnost animace.

Jaký je váš autorský přístup k animaci?

Užívám si možnosti vizuálního záznamu mých snů. 

Na čem aktuálně pracujete? 
 

Na novém filmu, držte palce!

______________________________________________________________________

Mohamed Ghazala je egyptský docent animace a vedoucí katedry Cinematic Arts na Effat University v Saúdské Arábii. Kromě své akademické role působí také jako viceprezident Mezinárodní asociace animovaného filmu ASIFA, jejíž první odnož v Africe a arabském světě založil.

Byl členem porot na řadě mezinárodních filmových a animačních festivalech, včetně Animafest Zagreb (2023), Annecy (2021) a Stuttgartu (2011), stejně jako na mnoha dalších festivalech po celém světě.

Ghazala režíroval a spolurežíroval řadu oceňovaných filmů, například Carnival (2001), Crazy Works (2002), HM HM (2005), Sayari Yetu (2006) a také první jemenský animovaný film Salma (2006). Jeho film Honyan’s Shoe (2009) získal cenu za animaci na Africkým filmových cenách Akademie v Nigérii v roce 2010. Na Mezinárodním filmovém festivalu Red Sea měl světovou premiéru jeho nejnovější film The Pyramid, který byl následně nominován na cenu AMAA 2021. Mimo řady mezinárodních ocenění získal tento film také hlavní cenu za animaci na Egyptském národním filmovém festivalu.

V roce 2011 mu v Německu vyšla první kniha s názvem Animation in the Arab World. Druhá kniha Animation in Africa byla původně publikována v Egyptě v roce 2013 a znovu vydána v roce 2021.

Festival Anifilm se koná v Liberci od 6. do 11. května 2025.

Program porotce – Mohamed Ghazala: 90 let africké animace

Čtvrtek 8. 5. 2025 / 16:30 / Malé divadlo

Masterclass – Mohamed Ghazala: Bližší pohled na africkou animaci

Pátek 9. 5. 2025 / 18:00 / Grandhotel Zlatý Lev