Disney 100
Co se Vám vybaví když se řekne Disney? Iluze života, mnohonásobná filmová prvenství, obrovský business, zábavní průmysl, stávky, pozadí k Šípkové Růžence od Eyvinda Earlea, hrané předělávky, bezpečí a vzpomínky na dětství nebo kýč? Disney 16. října 2023 slaví 100 let od svého založení a my jsme se rozhodli formou ankety prozkoumat, jaký k němu mají osobnosti ze světa české a slovenské animace vlastně vztah.
Všem jsme položili tři stejné otázky:
A/ Co pro Vás znamená Disney?
B/ Nejoblíbenější Disney film?
C/ Nejhorší Disney film?
Níže najdete odpovědi těch, kteří na naši výzvu zareagovali, čímž jim děkujeme!
Jan Saska
režisér, animátor
A/ Fenomén, co mě provází a formuje od dětství - ať už se s ním vezu, nebo se vůči němu vymezuju.
B/ Z klasicky kreslených Mulan, z novějších Favreauova Kniha Džunglí.
C/ Star Wars: Epizoda IX
Michaela Pavlátová
režisérka, animátorka, vedoucí Katedry animované tvorby FAMU
A/ Walt Disney se svými spolupracovníky položil základy animovaného filmu ze kterých čerpáme dodnes. Za to jim děkuji! Obdivuji perfektní systém jejich výroby i to, že značka Disney a jejich filmy jsou známé po celém světě - kdo by to nechtěl. Disney je legenda, ale je to také rozpínavý korporát s ohromným vlivem, stroj na vydělávání peněz. Líbivá estetika Disney filmů zaměřených na mainstreamového diváka plíživě prostupuje a kazí vkus dětí celého světa od svého vzniku do dnešních dní. Můj dětský památníček z roku 1970 je plný obrázků mých spolužaček i učitelek, kde s větší či spíše menší zručností kopírují postavičky z jeho filmů. Už tehdy se mi to nelíbilo a nechápala jsem, proč nenakreslí něco svého.
B/ + C/ Některé starší Disney filmy patří samozřejmě ke klasice, jsou historickými milníky. Ze současnější tvorby bych vyzdvihla jen některé filmy Disney - Pixar.
Celkově mě ale filmy studia Disney míjejí, takže nejmenuji nejoblíbenější ani nejhorší film.
Vojta Kočí
animátor, pedagog ateliéru animace na plzeňské Sutnarce
A/ Protože pan Disney Studios slaví sto, asi se sluší začít tím pozitivním. Disney Studios samozřejmě dosáhli neuvěřitelných milníků v médiu pohyblivého obrazu. „Vyprůkopničili" nám spoustu nástrojů, od rotoskopie přes multiplán, darovali nám pojmosloví, pomocí kterého se o animaci můžem efektivně a moudře bavit (a taky že se bavíme!), usilovně poháněli vývoj animovaného filmu (narativní, estetický i technologický) vpřed. A koneckonců nám na kolektivní talíř naservírovali spoustu skvělejch, zábavnejch gagů, filmů a vlastně třeba i videoher. Na druhou stranu tento přínos je zatížen i spoustou nepříjemných následků, ať už zamýšleny byly, nebo ne. Z jednoho takového nelze Disney Studios vinit. Díky teorii, kterou vytvořili a kterou tvůrci, ale i, zejména západnější, instituce chápají dogmaticky, dali vzniknout estetickému kánonu, který převálcoval kulturu západní animace a který mnoho autorů, zejména pak „průmyslových animátorů" těžko opouští. Ač zrovna v našem prostředí se to daří. A kontroverzí (pomineme-li ty osobní Walta Disneyho) je více. Od dehumanizující manufakturizace tvůrčího procesu po zvrácení „polouměleckého" díla v komerční produkt, ze kterého jeho autoři nebenefitují rovným dílem. Zkrátka Disney podle mě představuje nejradikálnější zkřížení umění animace a brutálního kapitalismu v tom lepším i v tom zlém (v poměru cca 40:60).
B/ Oblibuji zejména rané rubberhose animáky, které se netlačily do (většinou beztak dost konzervativních) příběhů, ale byly stavěny „pouze" na grafickém gagu, a motivací k jejichž vzniku bylo prostě jen to prapůvodní okouzlení hejbavým obrázkem.
C/ Omlouvám se, že zase neřeknu jen jeden film, neviděl jsem jich k odbornému posouzení dost. Disney dílo je tak obsáhlé, že si i tady dovolím zmínit spíš celou kapitolu působení. Budu znít, i v kontextu předchozí odpovědi, jako hrozná konzerva, ale nejaktuálnější působení značky Disney v posledních letech a její expanze do hraného filmu, videoher, muzikálu, streaming platforem a bůhvíčeho dalšího je smutný dotažení legendární značky do „šťastného" kapitalistického konce. I když na nás stále metají koukatelné filmy, táhne z nich chamtivost až za roh. I tak ale všechno nejlepší ke stým narozeninám a děkujem za všechny lepší i méně dobré počiny! Doufám, že dostanete k výročí nový pastelky!
PS: Ten poměr v mé první odpovědi je asi spíš 37:63...
Jiří Kubíček
dramaturg, scenárista, pedagog Katedry animované tvorby FAMU
A/ Geniální kýčař.
B/ Pinocchio
C/ Alenka v říši divů; Peter Pan
Barbora Halířová
animátorka, režisérka
A/ Disney pro mě asi znamená esenci dětského kresleného celovečerního filmu, protože tak jsem to dostala na talíř jako dítě. Připomínám, že Miyazakiho jsme tu měli mnohem později. Prostě je to takový hamburger animace, karbanátek obložený velkou spoustou omáček, zeleninou, houstičkama. Ale to neznamená, že je to vždycky dobrý hamburger…
B/ Nejlepší film je za mě Pocahontas.
C/ Protože nemám nejhorší, neviděla jsem vše (i když nenávidím Mickey Mouse, takže cokoliv s ním), tak přidám ještě dva své oblíbené a to je hraná adaptace 101 dalmatinů a hraná adaptace Knihy džunglí… geniální.
Jiří Barta
režisér, animátor a pedagog
A/ Disneyho považuji za génia, ale myslím, že v oboru kresleného filmu stačí jeden. Bohužel má hodně epigonů. Jeho filmy jsem v dětství nemohl vidět, protože Disney byl u nás politicky neprůchodný a teprve později, nám studentům UMPRUM pustili v projekci na Klárově Sněhurku. Dokonce jsem viděl i Disneyovu animovanou abstrakci na hudbu J. S. Bacha (tehdy se mi moc líbila) a grotesku Steamboat Willie. To je tak asi všechno. Asi nemusím připomínat, že můj styl je od Disneyho dost vzdálený a že k tomuto velikánu mám jenom opatrný respekt.
Daria Kashcheeva
režisérka, animátorka
A/ Respekt ke společnosti, která na začátku své historie rozhodně byla průlomová.
B/ Wall-I
C/ The Jungle Book 2 (2003)
Jakub Spevák
spisovatel, dramaturg, programový ředitel festivalu Fest Anča
A/ Na jednej strane, Disney filmy ma formovali už od detstva a predstavujú pre mňa nostalgiu, spôsobujú mi komfort. Na druhej strane, čím ďalej tým viac vnímam, akým spôsobom reprezentovali rodovú stereotypizáciu alebo nerôznorodosť charakterov. Taktiež sa z Disney stala jedna obrovská značka, ktorá vníma film už len ako produkt (Disneyland, merch, opakujúci sa happy end, pásová výroba). S Disney mám komplikovaný vzťah.
B/ Jednoznačne Malá morská víla. Už ako malý som mal veľmi rád tento film a šiel u nás stále dookola na videokazete. Milujem podvodný svet, Tritóna, pesničky a najmä Uršulu. Vždy som Disney filmy pozeral hlavne kvôli záporákom/čkam, s nimi som vždy akosi viac súcitil. No a Uršula je fantastická! Málo ľudí vie, že inšpiráciou na jej vytvorenie bola ikonická drag queen Divine. Takýchto referencií a symbolizmu je v Malej morskej víle mnoho a preto ju mám rád.
C/ Neviem, či ide o najhorší Disney film, ale môj najmenej obľúbený je Ľadové kráľovstvo. Jedného času to bolo všade. Elsa skoro na mňa vyskakovala aj z mrazničky (frozen, haha). No a keď si pomyslím na ústrednú pesničku, tak ma to len utvrdzuje v tom, že tento film je môj najmenej obľúbený. Taktiež by som spomenul Pocahontas, v ktorej tvorcovia romantizujú kolonializmus a neadekvátne zobrazujú kultúru pôvodných obyvateľov Ameriky.
Marek Náprstek
animátor, režisér
A/ Disney je pro mě ohromně zajímavá figura, člověk, který svojí vizi přeměnil v mainstream estetický kánon, který poždímal největší kreslířské talenty své doby a dal vzniknout sadě animačních principů, které používáme dodnes. Naučil nás, že mluvící zvířátka by měla být sexy a že na velikosti očí záleží. Jediné, co mě mrzí je, že zvěsti o uložení jeho těla v kryotanku pravděpodobně nejsou pravdivé.
B/ Z klasických Disneyho filmů je to určitě Sněhurka, kutající a tančící trpaslíci jsou navždy vypáleni mezi mé vzpominky z dětství spolu s průvodem růžových slonů z Dumba.
C/ Dost hrozný mi přišlo pokračování Atlantidy, ale v tom už chudák Walt prsty neměl.
Ondřej Javora
animátor, pedagog Katedry animované tvorby FAMU
A/ Rozporuplnost bez níž se však těžko obejít.
B/ Historicky - Snow White, sentimentálně - Pocahontas.
C/ V důsledku - Pocahontas.
Bára Anna Stejskalová
režisérka, spoluzakladatelka studia DIVIZE
A/ Disney pro mě znamená západní dětství, co jsem nikdy neměla. Je to takový znamení animované moci, která se rozpíná a zasahuje srdce a peněženky milionů lidí.
B/ Můj nejoblíbenější film… to je docela těžké, já zase tak velká fanynka nejsem. Ale když nad tím teď přemýšlím, ráda bych se znovu podívala na Lilo & Stitch.
C/ Nejhorší mi přijdou všechny ty nové předělávky do hraných filmů. Snad jen s výjimkou Krásky a Zvířete, protože tam hraje úžasná Emma Watson.
Pavel Horáček
programový ředitel festivalu Anifilm
A/ Nejrozšířenější způsob uvažování o animaci na téhle planetě. Paradigma, ke kterému se budeme vztahovat asi už na věky.
B/ - - -
C/ Spíš než jeden konkrétní film, mi posledních cca 15 let u Pixar/Disney filmů vadí obecné zploštění, zaměnitelnost a především nechuť se výtvarně kamkoliv posunout - vybočit.
Kristina Dufková
režisérka, animátorka
A/ Tvrdě pracující člověk jdoucí za svým snem. Předobraz animátora.
B/ Staré černobílé díly s Mickey Mousem a Pepkem námořníkem. Děda nám je pouštěl z 8mm filmu na plátno. My se ségrou seděly na koberci a užívaly si domácí kino. A chtěly to pouštět furt dokola.
C/ Bambi, celý film jsem probrečela. Víckrát jsem ho už neviděla. Možná je čas si to znovu pustit.
Matouš Valchář
animátor, člen uskupení Televize Estráda
A/ V dětství bylo mé setkání s Disneyem silné především skrze skákačku Aladin, kterou jsem hrál nesčetněkrát od 6ti do 10ti let (save tam nebylo). A skrze aktovky s Ariel a Simbou. Filmy jsem viděl většinou až v dospělosti.
B) Piráti z karibiku jednička
C/ Jonas Brothers
Eliška Oz
animátorka, režisérka
A/ Když jsme byly malé, tak jsme vždycky v neděli ráno se ségrou sledovali Kačeří příběhy, tak to je pro mě hodně nostalgie. Disney filmy mě jinak v dětství hodně minuly, tak je doháním až teď s dětmi. O tom pravděpodobně budu mluvit jako o nostalgií až budu babička.
B/ Wreck it Ralph
C/ Mám strach to vyslovit, protože jsem ho ještě stále nevydržela dokoukat do konce - Frozen.
A na závěr pro pořádek i odpovědi z naší redakce:
Matouš Svěrák
animátor, vysokoškolský pedagog, půlka f-a-t.cz
A/ Dětství. Dnes spíš bohužel korporaci požírající ať už své děti, tak nejslavnější nezávislou filmovu ságu Hvězdné války.
B/ Dumbo. Na své oblíbené filmy z dětství se v dospělosti nekoukám, užívám si spíš fragmentované vzpomínky. A Dumbo ve mě zůstal jako ukázka krutého světa, ve kterém přesto pořád září záblesk vnitřní naděje.
C/ Nová trilogie Hvězdných válek. Zosobňuje to "nejhorší", co se dnes ve filmovém světě děje. Recyklace starého materiálu bez jeho pochopení, producentská finanční jistota, která jedním šmahem vymazala bohatý expanded universe. Svět kolektivní imaginace stovek, ne-li tisícovek spisovatelú, kreslířů, game designérů a dalších zanikl podepsáním jedné jediné smlouvy. A to jenom proto, aby z něj pak obratem tato korporace začala krást oblíbené postavy (překladem zaručené značky), aby si u skalních fanoušků alespoň trochu napravila reputaci. Konec inovátorství, autorství, tvůrčího risku a osobité imaginace, kterou Hvězdné války ve světě blockbusterů znamenaly. Přetrvaly pouze neohrabané dialogy.
Michaela Režová
režisérka, pedagožka ateliéru Animace a film UMPRUM, půlka f-a-t.cz
A/ Dnes především obrovský bussines a peníze, které se musí točit. Více než animaci si vybavím hračkářství, zábavní parky, tlak na děti i rodiče. Dále je to pro mě historicky samozřejmě pojem iluze života, ale i utažené nároky na to, jak film značky Disney má vypadat, což ale vedlo i ke vzniku UPA a dalším snahám dělat to jinak, které pro pestrost animace byly jen a jen přínosem. V kontextu vzpomínek na dětství je to pak Malá mořská víla v kině v mém malém rodném městě a následné sbírání bodů z etiket balené vody Aquila abych mohla mít batoh s Ariel.
B/ Když se budu držet snímků, které vznikly za života Walta Disneyho má intelektuální část chce říct Fantasia, ale vyberu The Skeleton Dance ze série Silly Symphonies z roku 1929. Potom je to určitě Hercules a skvělý Who Framed Roger Rabbit.
C/ Současné adaptace kreslených klasik do hraných filmů s výjimkou Knihy džunglí.
Vztah k Disneymu mají lidé z animační bubliny značně ambivalentní. Obdiv za určité zásluhy se často snoubí s kritikou a zpravidla se snažíme o definici našeho vztahu ke značce Disney skrze určité časové období. Ať už je to období osobního prvního či posledního kontaktu s jeho tvorbou nebo hodnocení vztahujeme k některé z etap stoletého trvání této produkce. Jiné je to s filmovými díly, které vznikly ještě v období jeho života, jiný pohled je na díla vznikající dnes. Málokomu se ve spojitosti s Disneym vybaví jiné jméno než Walt. Chybí jeho bratr Roy či Ub Iwerks, který se zasloužil mimo jiné o podobu Mickey Mouse. Disney si rozhodně nezaslouží být opomíjen, ale je skvělé, že se jeho tvorbě a impériu věnuje mnoho badatelů a badatelek i z nových perspektiv a v jiných kontextech než těch výhradně pozitivistických.
Na závěr můžeme doporučit třeba číslo Cinepuru #135, které vyšlo v červnu 2021 a jeho hlavním tématem byl právě Disney. V odlišných tematických textech se na něj podívali Jiří Flígl, Eliška Děcká, Daniel Řehák, Lukáš Skupa a další. Pokud chcete odkrýt záclonku a nahlédnout do Disneyho světa jiným způsobem, doporučujeme také třeba publikaci Ink & Paint: The Women of Walt Disney's Animation, kterou napsala Mindy Johnson. Kniha vyšla v roce 2017 a zabývá se ženami všech disciplín v rámci animované Disneyho produkce.
Pokud máte náladu na trochu nostalgie, doporučit můžeme mimořádné projekce, které se k oslavám odehrají i v českých kinech. Aerofilms nebo Kino Lucerna v závěru měsíce října 2023 nabídnou v rámci v festivalu Disney 100 na plátně i klasické tituly jako 101 dalmatinů (1961) nebo Lví král (1994).