PICTOPLASMA V IZOLACI
Měla jsem radost. Pictoplasma letos poprvé, od doby co na ni chci jet, nebyla ve stejném termínu jako Anifilm. Jedná se o platformu, která svou pozornost zaměřuje na character design v různých oblastech současného vizuálního umění a spojuje mezinárodní komunitu kreativců, designérů, ilustrátorů, animátorů, umělců i fanoušků. Projekt organizuje každý rok výstavy i konference a festival v USA a Berlíně. Právě do Berlína jsem se měla letos v květnu vydat a užít si několik dní plných prezentací, výstav, filmových projekcí i workshopů. Bohužel situace kolem koronaviru mi tuto cestu odložila nejprve na srpen a později zrušila zcela. Pictoplasma se rozhodla pro přesun celé události až na rok 2021. Celé komunitě kolem sebe však dala velký dárek v podobě dvoudenní akce Pictoplasma in Isolation.
Pro diváky byly připraveny dva kanály, na kterých běžel program dva dny a to vždy od čtyř hodin odpoledne bez mála do půlnoci. Na kanálu jedna mohli diváci sledovat konferenci s předtočenými prezentacemi jednotlivých umělců a příspěvky v rámci sympozia věnovanému masce v současném vizuálním umění. Druhý kanál potom nabídl projekce krátkých filmů, živě streamované workshopy a panelové diskuse. Pictoplasmu online sledovalo více jak 66 tisíc lidí doslova ze všech koutů světa. Kreativní svět tak vyslal velké díky směrem k organizátorům i podporu sobě navzájem.
Já jsem nadšeně sledovala celý program, přepínala mezi prezentacemi umělců a filmy a někdy jsem nevěděla, co si vybrat dřív. Filmové bloky na webu Pictoplasmy už nenajdete, jaké snímky ale obsahovaly stále snadno dohledáte zde. Ze samotných náhledů filmů je patrné, že celkově se jedná o vizuálně velmi silný balík snímků různé formy a charakteru. Byly mezi nimi kratké i ještě kratší snímky, někdy experimenty jindy narativní filmy. Do přehlídky se dostaly i dva výborné české snímky. Ráno (2019) Vojtěcha Domlátila a SH_T HAPPENS (2019) Davida Štumpfa a Michaely Mihalyi. Oba filmy ve svých blocích výrazně zářily. Já bych ráda poukázala na snímek Facing It Sama Gainsborougha. Tento londýnský tvůrce ve filmu bravurně propojuje stop motion, pixilaci a animaci herce.
Snímek se zabývá tématem sociální úzkosti, kterou vyjadřuje především skrze dynamickou animaci obličejů postav, které byly vytvořeny z modelíny, nanimovány na greenu a natrackovány na herce v maskách. Více o pozadí vytvoření samotného snímku se můžete dozvědět z making of a tohoto článku.
Russ Etheridge se svým filmem ARMSTRONG mě zaujal výtvarným řešením, ve kterém využívá principy 2D animace ve 3D prostoru. Jednoduché tvary, abstrahující charaktery a jejich pohyb se blíží výjevům ze starověkých fresek či indickému umění, ze kterého vychází i námět snímku.
Dovolím si doporučit ještě dva snímky zase zcela jiného charakteru a to I'm Not A Robot Seana Bucklewa a Man’s best friend dvojice Chris Rutledge a Tom Goulet, kterým se můžete pobavit na adultswim.
Mimo filmovou přehlídku je Pictoplasma ale hlavně o sdílení zkušeností či know-how jednotlivých umělců. O své zkušenosti se jich podělilo bezmála 50. Mohli jste vidět zábavnou prezentaci mistra improvizace a experimentu Jona Burgermana, nahlédnout pod pokličku ilustrátorce a animátorce Haein Kim či vyslechnout japonskou ilustrátorku a režisérku animovaných filmů Sarinu Nihei. Ta mluvila jak o své práci na animovaném absurdním filmu Small People with Hats, tak videoklipu pro Toma Rosenthala i o velkém vlivu Priita Pärna na její práci.
Jednotliví mluvčí nemluvili jen o krásných věcech, které může život kreativce přinášet, ale dotkli se i problémů se kterými se setkali či setkávají. Hattie Stewart například otevřeně popisovala situaci, kdy ji v jeden moment její tvorba psychedelicky roztomilých ilustrací na obálky magazínů vystřelila raketově k úspěchu. Zároveň se ocitla pod velkým tlakem, který ji chtě nechtě vedl k opakování toho, co ji k onomu úspěchu dovedlo. A to především proto, že se stala velice oblíbenou na sociálních sítích a umělecké hledání tak málem nahradilo opakování toho, co přinášelo likes. Následovalo vyhoření a tak se raději pomyslné špičky vzdala, aby mohla dělat jen to, co ji opravdu těší.
práce Hattie Stewart
Nadine Kolodziey popisovala zase neutuchající vzrušení z posunu její práce do různých médií. Hovořila o vývoji její tvorby od kresby fixem ke koláži, kterou časem překlopila v koláž prostorovou a dovedla ji až do podoby instalace zaplňující celou místnost. Ta ji posunula zase o kousek dál k AR (augmented reality) a hrám. Prezentace kreativce, který je hnaný touhou neustále objevovat nová média je velmi motivující. Podobným skokanem ve vývoji vlastní tvorby je i David OReilly, na jehož prezentaci jsem se obzvlášť těšila. David je fascinující tím, že ač se věnuje kreativně jakémukoli odvětví, stále si drží statut nezávislého tvůrce. Nejprve to bylo ve 3D animaci, následně v game designu a nyní se zaměřuje na vytváření filtrů na instagram a na animaci v reálném čase. Pokud jste jeho filtry na instagramu ještě nevyzkoušeli, tak do toho.
Ráda bych se pozastavila ještě u sympozia Pictoplasmy - Maska v současném vizuálním umění. Přednášky zde byly neméně pestré a obohacující. Výkopem byla diskuse nad aktuálním tématem - rouškou. Diskutována byla její minulost, podoba i smysl. Následný řečník pojal téma ze zcela jiné stránky, nebyl to totiž nikdo jiný než Jeremiah Krage, muž v kostýmu fialového Tinky Winky z Teletubbies. Krage mluvil o svých zkušenostech herce a performera v kostýmu nadlidské velikosti a kreativitě se kterou ke svým rolím přistupuje. Sympozium jako takové obsáhlo opravdu široké možnosti vnímání masky a to včetně kostýmu z módních přehlídek nebo drag queens.
Většina talks, diskuzí či prezentací končila heslem stay safe. Letošní Pictoplasma pod tímto heslem proběhla. Chyběl sice osobní kontakt, ale inspirace a pobídnutí k tvorbě byla i v online formátu velmi energická a nabíjející. Příští sezónu snad na živo. Byla to pro mě dobrá příprava a vím, že za necelý rok s výletem do Berlína nešlápnu vedle. Mám radost.
Pictoplasma nechala celý program kanálu 1 a workshopy s diskusemi z kanálu 2 zatím stále online, tedy neváhejte a běžte načerpat velkou dávku inspirace. Nebude to tam viset na pořád.
Pictoplasma proběhla 17.-18.9.2020